• Akvárka a akvaristika

    Web o akvaristikce, rybyčkách a všem co plave či leze v akvárkách. Kontakty na výrobce akvárek jsou samozřejmostí.

Kolik zaplatím ročně za provoz akvária?

To záleží, jak se tomu chcete věnovat, kolik do toho máte chuť investovat a jaké máte technické vybavení akvária. Předhodím takový podivný nicneříkající parametr, který jsem spočítal na základě celoročních výdajů : pokud nebudu zacházet do extrémů, tak 5 – 25 Kč ročně za každý litr objemu akvária. Jak jsem k tomuto číslu došel a podrobný rozpis výdajů a jejich výpočtů naleznete v článku Náklady na provoz akvária.

V kategorii: Nezařazené | Žádný komentář

Našel(našla) jsem ve dně nějaké živočichy, mohou škodit rybám?

Pravděpodobně ne, ačkoliv se může jednat o nějaké parazitické druhy. Zkuste důkladně odkalit dno, pravidelně měnit vodu a hlavně nepřekrmovat – obvykle dojde k jejich přemnožení právě v důsledku překrmování, tedy hojnosti zbytků potravy ve dně. Další možností je několik dní nekrmit ryby – některé živočichy sežerou. Více v neodborném článku Bezobratlí živočichové v akváriu.

V kategorii: Nezařazené | Žádný komentář

K čemu je dobrý topný kabel v akváriu?

Topný kabel se používá v kombinaci s klasickým topením v akváriu. Jeho délka je několik metrů, takže se rovnoměrně natáhne po celém dně akvária. Teplá voda u dna způsobuje mírné proudění ve dně, takže se snáze prokysličuje a nedochází v něm k zahnívání. Distribuce tepla do akvária je také mnohem lepší a nemělo by docházet k lokálním odchylkám (studená x příliš teplá voda).
Údajně prospívá vyhřívané dno i akvarijním rostlinám – sám jsem to nezkoušel, tak to nechci tvrdit s jistotu.
Topný kabel kupujte pouze topný kabel určený do akvárií (nikoliv terárií). Nevím, zda se již dnes vyrábí kvalitní výrobky, ale dříve bylo hodně reklamací kvůli nedostatečné izolaci a následnému probíjení. Z toho důvodu je také nutné, aby byl topný kabel uzpůsoben k napájen z transformátoru s výstupním napětím 12, 24, max 50V (to už ale není ve vodě bezpečné).

V kategorii: akvarijní otázky | Žádný komentář

Mohu v místnosti s akváriem použít odpuzovač hmyzu?

NE! Četl jsem již několik článků o tom, jak běžně prodávané (chemické) odpuzovače hmyzu zlikvidovaly přes noc celé osazenstvo akvária. Proto si myslím, že není v hodné používat takový odpuzovač hmyzu ani nikde jinde v bytě, protože přeci jen vzduch v bytě njak cirkuluje a mohlo by se to dostat do akvária. (obzvlášt, jestli vzduchujete)
Možná by se dali použít elektronické (na bázi infrazvuku apod.), ale to se běžně neprodává a nemám to vyzkoušené

V kategorii: Nezařazené | Žádný komentář

Je lepší mít akvárium shora zakryté nebo otevřené?

Záleží jen na Vás, obojí má nějaká pro a proti. U zakrytého akvária nejste rušeni světelným zdrojem nad akváriem, z akvária Vám nemohou vyskočit ryby nebo utéct bezobratlí (šneci, krevety apod.). Nevýhodou je přehřívání vody v letních měsícíh od světelného zdroje.
U otevřeného akvária považuji za vhodné použít k osvětlení HQI výbojky s reflektorem. Nevýhodou potom může být občasné vyskočení ryb z akvária (zvlášť nové ryby to občas zkusí) a větší odpar vody (který nepředstavuje problém, pokud provádíte pravidelně jednou týdně výměnu části vody, maximálně 1-krát za 2 týdny, aby nebyl pokles hladiny tolik vidět). Pouhé dolévání odparu vodou z vodovodu není vhodné – doléváte vodu, různé soli a „nečistoty“, zatímco z akvária se odpařuje čisté H2O.

V kategorii: Nezařazené | Žádný komentář

Jak snížit proudění vody v akváriu?

Jestliže nemáte filtr, který má nějakou klapku nebo ventil, kterým lze přímo regulovat průtok vody čerpadlem, je možné snižit proudění vody několika dalšími způsoby. Jením z nich je více filtrační nápně ve filtru – to lze použít u vnějších filtrů, u vnitřních to asi příliš nemá význam, protože mají stejně objem na filtrační hmotu příliš malý, než aby se tam něco ještě vešlo.
Pokud chcete tedy snížit proudění přímo vycházející z vyústění filtru, je nejvhodnější použít tzv. rozstřikovací rampu. Ačkoliv to možná zní dost komplikovaně, nejedná se o nic jiného, než o provrtanou trubku. Sám to v akváriu používám – provrtal jsem novodurovou trubku dostatečným počtem děr průměru asi 5 mm, ucpal jeden její konec a druhou stranou nasadil na hadici, kterou proudí voda z filtru. Tuto trubku pak zajistěte v akváriu nejlépe ve vodorovné poloze (svisle se mi vůbec neosvědčila).
Jestliže Vám ani toto nestačí, dalšího snížení proudění vody dosáhnete například nasazením filtrační pěny (biomolitanu) na rozstřikovací „rampu“

V kategorii: akvarijní otázky | Žádný komentář

Kořen barví vodu v akváriu, co s tím?

Nic, časem to přestane. Rybám to obvykle nevadí – tropické vody jsou plné různých výluhů dřeva. Pokud to vadí Vám nebo to vypadá neesteticky (mě se to naopak líbilo, prosvícená lehce nažloutlá voda působila přírodním, velice efektním dojmem) nezbyde Vám nic jiného, než ho dát do jiné nádrže s vodou a počkat několik týdnů až měsíců, až barvit přestane. Četl jsem různé návody na vaření kořenu ve vodě, slané vodě apod., ale nic nepomohlo. Ještě můžete zkusit přidat do (vnějšího) filtru aktivní uhlí – mělo by to pomoct, ověřené to ale nemám.

V kategorii: Nezařazené | Žádný komentář

Chtěl bych vyzkoušet přihnojování rostlin co2, ale nechci utrácet.

Nejjednodušší způsob je zkusit vyrábět co2 kvašením – všichni to znáte při výrobě vína :) Provrtáte uzávěr PET lahve, prostrčíte jím vzduchovací hadičku, na její druhý konec dáte vzduchovací kamen (nejlépe lipové dřívko) nebo konec dáte do nasávání filtru pro lepší rozpouštění plynu. Vezmete 2l PET lahev, do poloviny napustíte vodou, přisypete 1 až 2 hrnky cukru, rozmícháte 1/4 až 1/3 malého balení kvasnic (celkem váží tuším 42 nebo 48g). Vše důkladně rozmícháte a zavřete již připraveným víčkem s hadičkou. Za několik minut až hodin (záleží na teplotě vody, množství kvasnic a cukru) se začnou produkovat bublinky co2.
Nutno podotknout, že tento způsob výroby není ideální a při příliš silné produkci co2 může dojít až k úhynu ryb, do vody se může dostat odbsah PET lahve, což způsobí malou katastrofu v akváriu, nebo může dojít k vytečení akvária (samospádem, pokud jste lahev neumístili nad úroveň akvária nebo nepoužili zpětný ventil).
Podrobně, včetně schéma a fotografíí, se o této metodě dozvíte na stránce s popisem mého akvária – přihnojování.

V kategorii: akvarijní otázky | Žádný komentář

akvárium filtr

Mnoho akvaristů si stěžuje na různý nepořádek na hladině akvária, ať už jde o mastnou hladinu, pokryv zelenou sinicí a nebo drobné úlomky rostlin. Já jsem neměl žádné problémy, dokud jsem používal externí závěsné filtry, které mohutně čeřily hladinu. Avšak s mým akvaristickým vývojem jsem přestal tyto filtry používat, jelikož jednak nedostačují kapacitou a vytvářejí přílišné proudění a také při nasazení CO2 jejich silné čeření hladiny by zbytečně umožňovalo plynu unikat ven z nádrže. A v tomto okamžiku jsem začal řešit, co s náhle objeveným zeleným povlakem na hladině. Stínil kytkám a dělal se neskutečně rychle, takže nějaké mechanické sbíraní by nebylo praktické. Vytvořil jsem tedy automatizovaný odsavač nečistot z hladiny a jelikož již mnoho kolegů akvaristů o takovouto pomůcku projevilo zájem, rozhodl jsem se těm z vás, kteří o to mají zájem řešení tohoto problému trochu usnadnit a pomoci vám. Dnešní článek tedy berte spíše jen jako malý návod, rozhodně si nedělá ambice být nějakým technickým veledílem.
původní odsavač

Původní verze odsavače nečistot
Již na začátku jsem se rozhodl k použití čerpadla k odsávání nepořádku z hladiny. V první verzi jsem používal klasické čerpadlo Atman AT – 304 (které jsem tehdy měl doma navíc). Jelikož jeho sací otvor je velký, zakoupil jsem novodurovou trubku a přes ni voda přepadala do čerpadla. Na vyústění čerpadla jsem nasadil hadičku a na ni kousek biomolitanu jako filtr. Celkově tato konstrukce měla však několik nedostatků.
1) Vše bylo příliš veliké a v akváriu značně hyzdilo.
2) Díky velikému průměru nasávací trubky bylo nutno udržovat malou vzdálenost hladiny od ústí sací trubky. S tím souviselo pravidelné doplňování vody i několikrát týdně.
3) Biomolitan mi často tlakem vody vyletěl z výpustního potrubí.
Bod 3 jsem vyřešil nejprve tak, že jsem biomolitan vyměnil za jemný kapesník, ten jsem silonem pevně přivázal k výpustnímu potrubí. Filtrovalo to perfektně, bohužel se to ihned ucpávalo a velmi poklesl výkon čerpadla. Nakonec jsem veškerou filtraci z výpusti sundal a zjistil jsem, že takhle to stačí. Nepořádek (v mém případě sinice) se z hladiny odsála a i když jsem ji vypustil ke dnu nádrže, na hladinu zpátky nedoplavala a ani nikde ve vodním sloupci se nevyskytovala. Myslím, že stejný postup by mohl fungovat i pro mastnou hladinu, pouze pro jemné úlomky rostlin bude zřejmě nutné použít nějaké filtrační zařízení. Jednou z možností je např. velmi jednoduché zařízení z injekční stříkačky, do které se vloží kousek biomolitanu a snadno se napojí na čerpadlo, lze ji navíc umístit někde u dna pro nenápadný vzhled (pomoci může také pouhé umístění výpusti čerpadla do blízkosti nasávání akvarijního filtru). Pro lepší pochopení přidávám fotku možného filtračního zařízení.
150 ml injekční stříkačka

Na obrázku je 150 ml injekční stříkačka, z jedné strany je v ní zasunut bimolitan sloužící k filtraci, na druhé straně je
provrtána vrtákem o průměru 13 mm, následně je do tohoto otvoru natlačena hadice 12/16 a vevnitř ve stříkačce je pomocí
kolínek rozptýleno proudění do stěny stříkačky za účelem rozšíření a zpomalení proudu vody a efektivnější filtraci.
Já osobně používám zaústění do přepadu filtru a tak se mi všechen nepořádek odsaje. Toto však pravděpodobně nebudou běžné externí filtry umožňovat, jelikož při odsávání z hladiny se vždy odsává i vzduch a ten by poté externí hrncový filtr zavzdušnil. Body 1 a 2 jsem vyřešil zároveň pomocí koupě čerpací hlavy a tenké sací trubky o průměru lehce přes 12 mm, čímž jsem eliminoval jednak škaredý vzhled díky umístění čerpadla ke dnu a zúžení sacího potrubí, tak díky tomuto zúžení vzniká větší podtlak a celý systém není tak náročný na udržování výšky hladiny vody v akváriu. A tímto se zrodila finální verze, kterou k plné spokojenosti používám zhruba rok a myslím tedy, že je dostatečně odzkoušená. A právě tuto poslední, z mého pohledu nejlépe funkční verzi, vám představím.
čerpadlo nainstalované v nádrži

Pohled na umístění čerpadla
čerpadlo

Pohled na odsavač
Co budeme potřebovat
Na výrobu dle mého postupu budete potřebovat:

* spínací hodiny (osobně doporučuji mechanické, jelikož digitální se mi často restartovaly při zapnutí či vypnutí čerpadla a problém neustal ani po výměně za jiný kus)
* čerpací hlava Atman AT – 201 (nebo jiná adekvátní čerpací hlava)
* hadici 12/16 (podle potřeby a způsobu vedení odhadem max. 2 m, já osobně používám asi 15 cm)
* hadici 15/21 (nebo 16/22, je třeba jako redukce při napojení hadice 12/16 na čerpací hlavu, jelikož její sací trubka má velký průměr a hadice 12/16 na ni nejde nasadit. Stačí cca 10 cm, obě hadice jsem koupil v hornbachu)
* trubka o vnějším průměru lehce nad 12 mm (vysoká zhruba jako výška akvária, ideálně průhledná, dohněda, neruší příliš při pohledu na ní, já jsem použil trubky Fluval, průměr trubky je odvozen od vnitřního průměru 12/16 hadice tak, aby tato hadice na trubku pasovala)
* přísavka na uchycení nasávací trubky ke stěně akvária
* kolínka pro tvarování výstupní hadice

Postup montáže
Hlavní objekt, od kterého se budeme odvíjet je čerpací hlava. Ze sacího potrubí odejmeme ochranný košík, poté na sací trubku natlačíme hadici 15/21 (Nebo 16/22, já osobně zde používám tuto větší, jelikož v sobě poté hadičky dobře kloužou a snadno se dá regulovat výška nasávací trubky Fluval u hladiny). Dovnitř této hadice vložíme hadici 12/16 a konečně do této hadice dovnitř vložíme trubku o průměru cca 12 mm, jenž bude sloužit k nasávání nepořádku z hladiny. Na výpustní otvor čerpadla nasadíme taktéž standardní hadici 15/21 (Nebo 16/22, zde osobně doporučuji spíše volit 15/21, jelikož ve výpustní hadici je tlak a ten při použití hadice 16/22 vyrážel menší hadičku 12/16 ven, avšak při použití 15/21 tyto v sobě výrazně pevněji drží) a do této hadice poté zasuneme 12/16 a výpusť čerpadla můžeme např. směrovat do rohu akvária za účelem omezení proudění. Z přiložených fotek je snad postup jasnější.
čerpací hlava

Detail na čerpací hlavu spolu se zaústěním do filtru
vyústění čerpadla

Detail vyústění čerpadla
Tipy

* Pomocí výkonu čerpadla se dá ovlivnit, jakého rozdílu můžete dosáhnout mezi výškou nasávací trubky a hladinou akvária.
* V případě použití silného čerpadla není funkčnost čističe závislá tolik na velikosti tohoto rozdílu, jelikož toto čerpadlo dokáže nasát od hladiny i při větší vzdálenosti, avšak zase udělá mnohem větší vír v nádrži. Naopak použití slabého čerpadla neztropí takový průvan v nádrži, ale rozdíl hladiny vody a výšky sací trubky se bude muset držet na minimu a s tím souvisí udržování stabilní výšky hladiny v nádrži. Výhodou takového řešení je také to, že pokud používáte zaústění do filtru, bude výkon čerpadla filtru postačovat k odvedení vody, kterou přivede odsavač nečistot a nepůjde část vody do nádrže.
* Já osobně mám čerpadlo zahrabáno v písku, není tak téměř vůbec vidět a jediné, co v akváriu ruší je tedy přívodní kabel a nasávací trubka, což jsou objekty poměrně nenápadné.
* V okolí sacího otvoru není vhodné pěstovat rostliny, jenž se táhnou po hladině, jelikož by tento otvor ucpávaly a bránily přítoku vody.
* Čerpadlo je velmi vhodné pro větší komfort napojit na spínací hodiny, já osobně každé ráno na 15 minut (nejmenší možný interval mechanických spínacích hodin) spouštím čerpadlo.
* Pro tvarování výpusti čerpadla je možné použít kolínka z 5 ml injekčních stříkaček, které jsou nenápadná a můžeme si je libovolně natvarovat dle našich potřeb nad sporákem (ideální je před tvarováním stříkačku vyplnit např. pískem, výborně pak drží šířku (průměr) po celé délce a dobře se tvaruje, v případě nevyplnění stříkačky se tato lehce zohne tak, že se průchozí otvor v místě zohnutí silně zmenší). Jelikož v mém předchozím článku o aplikaci CO2 se v komentářích uživatelé zmiňovali, že nechápou přesně postup výroby pro ilustraci přikládám na pár fotkách tento postup.

Postup výroby kolínek
injekční stříkačka s pískem

1) 5 ml stříkačku naplňte pískem
injekční stříkačka nad sporákem

2) nahřejte stříkačku nad plamenem
ohnutá injekční stříkačka

3) injekční stříkačka po ohnutí
injekční stříkačka prázdná

4) po vychladnutí vysypte písek
oříznutá injekční stříkačka

5) odřízneme konece injekční stříkačky
zahnuté kolínko

6) již hotové kolínko z injekční stříkačky
Doufám, že někomu tento článek alespoň částečně pomůže a přeji hodně štěstí při případné výrobě. Případné nejasnosti a otázky rád vysvětlím v komentářích a nebo budou doplněny přímo do článku.

V kategorii: technika | Žádný komentář

Elektricky řízené akvárium

Tento článek si neklade za cíl vyjmenovat všechny možnosti jak řídit akvárium, ani nechce někomu určovat jakým způsobem akvárium řídit. Cílem je především snaha roztžídit možné způsoby řízení a popsat jejich výhody i nevýhody.
Co najdete v článku:
1. Neřízené akvárium
2. Řízení spínacími hodinami
3. Řízení mikroprocesorem
4. Řízení počítačem
5. Řízení PLC (programovatelný logický automat)
6. Topení
7. Měření chemických parametrů
8. Příklad řízení akvária
9. Shrnutí
1. Neřízené akvárium:
Výhody:
- Nízké pořizovací náklady
Nevýhody:
- Teplota a osvětlení akvária závislé na okolním prostředí
Absolutně neřízené akvárium je sice teoreticky možné, ale hovořit by se takto dalo o prvopočátcích akvaristiky, kdy se akvária vyhřívaly lihovým kahanem. I když v té době vlastně řízení bylo, ale ruční a mnohem náročnější. Dnes je možnost neřídit také. Pokud si někdo postaví akvárium na vhodné místo v pokoji, tak kromě nepřetržitě běžícího čerpadla filtru, nejsou pro chod akvária žádné další požadavky. Bohužel bez čerpadla akvárium moc dlouho nevydrží, zjistil to i p.Loyd v roce 1861. Když bude teplota v pokoji udržovaná v rozumných mezích, určitě by bylo možné takto chovat některé rybky i rostliny. Nyní však opustíme teorii a přejdeme k akváriím, které u nás přece jenom najdeme častěji. Tyto akvária většinou obsahují minimální avšak plně dostačující zařízení pro svůj provoz. Za minimum budeme považovat filtraci, osvětlení a topení. Prakticky ve všech akváriích je osvětlení řízeno.
2. Akvárium řízené spínacími hodinami:
akvarujní rybičky
Výhody:
- Snadná i rychlá realizace
- Rozumné cenové náklady
- Spolehlivost
- Jednoduchost obsluhy (jsou i výjimky)
Nevýhody:
- Při velkém počtu hodin vzniká „chaos“
- Nejde realizovat složitější řízení
Tento způsob řízení je vůbec nejrozšířenější a umožňuje až překvapivě komfortně řídit techniku v akváriu. Základní funkcí spínacích hodin bývá řízení osvětlení. Pokud budeme uvažovat digitální spínací hodiny (mechanické již opomeneme) je možné nastavit dobu sepnutí a vypnutí osvětlení s přesností na minuty. Pokud použijeme dvoje případně dvoukanálové spínací hodiny, můžeme rozsvěcení rozdělit na polovinu a tak částečně simulovat rozednívání a stmívání. Výhodou většiny spínacích hodin je vnitřní záložní baterie, která zálohuje samotné hodiny. Tak při výpadku proudu nepřijdeme o nastavené údaje. Pozor však při výběru typu. Některým hodinám při výpadku proudu odpadne relé a po obnovení už zůstane vypnuté. Naskočí až při novém sepnutí hodin dle jejich programu. Hodiny, které používají bistabilní relé, tuto nectnost nemají. Elektronika přesune relé pouze krátkým impulzem do požadované polohy a to v ní již setrvá. Výpadek proudu nemá na polohu relé vliv. Vhodné je i použití spínacích hodin s podsvíceným displejem, ve skříňce pod akváriem nebývá často osvětlení. Spínacími hodinami je možné řídit prakticky cokoliv, ať se jedná o spínání CO2, dávkování hnojiva či krmení.
Výrobců je opravdu mnoho, ale pokud hodláme použít více, než dvoje spínací hodiny je rozumné použít místo provedení do zásuvky, provedení na DIN lištu tedy do rozvaděče. Malý plastový rozvaděč i s kouřovým krycím sklem vypadá mnohem lépe než změť prodlužovacích šňůr se spínacími hodinami v zásuvkách. Do takového rozvaděče můžeme umístit mimo spínacích hodin i jističe, kterými jistíme vyvedené zásuvky pro osvětlovací tělesa, čerpadla, topení, apod. Velice vhodné je instalovat do rozvaděče i proudový chránič s jmenovitým proudem 30mA. Tím se budeme chránit proti úrazu elektrickým proudem, který je při práci v akváriu opravdu velice nebezpečný. POZOR, pokud nejste elektrikáři, nechte si zařízení zapojit od nějakého zkušeného elektrikáře, který může takové práce vykonávat. Kamarád po vyučení není opravdu ten nejvhodnější. Většina elektrikářských firem z okolí Vás nevyžene a určitě se s některým z jejich zaměstnanců dá domluvit. Vy jim můžete všechno připravit a nainstalovat. Vlastní zapojení provedou oni, a protože to jsou profíci, nebude jim to trvat nikterak dlouho. Takto zapojené zařízení Vám bude sloužit spolehlivě a hlavně bezpečně.
Příklad osazení rozvaděče:

* – Proudový chránič 30mA
* – Jistič osvětlení
* – Spínací hodiny dvoukanálové pro osvětlení (dva stupně „rozednívání“)
* – Jistič topení
* – Jistič čerpadla filtru + ventilu CO2
* – Spínací hodiny CO2
akvárium
Všechny jističe by mohly být 1A s charakteristikou B. V případě poruchy osvětlení, nebo vinutí čerpadla vypne bezpečně jistič pouze tento okruh.
3. Akvárium řízené mikroprocesorem:
Výhody:
- Možnost realizace velice pěkného řízení za velice rozumný peníz
- Možnost rozšiřování (pokud jsem na to myslel)
Nevýhody:
- Obrovská spotřeba času, stovky hodin (nevěříte?, věřte)
- Pokud má systém poruchu po n-letech, někdy ani tvůrce již neví, jak funguje
- Není jisté, že to vlastně bude správně pracovat
Možnost řídit akvárium pomocí MCU napadlo asi již hodně elektroniků – akvaristů. Vypadá co vcelku jednoduše. Navrhnu zapojení, vyrobím zařízení, napíši program. Vlastně ono to takhle jednoduché i je, akorát to přináší nečekané komplikace při případné realizaci. Pokud si přesně nerozmyslím, co od zařízení budu očekávat, nemusí to tam jít později dodělat. Konstrukce by měla zvládnout i nějaké to rušení (mixér, start zářivek, vysavač). Procesory se rádi zasukují, a i když se umí sami resetovat, nemuselo by na ten krátký okamžik všecko vypadnout. Jak se s tím poprat to je otázka. Pokud se přes návrh a konstrukci úspěšně přeneseme, zbývá napsat program. A to bývá většinou běh na dlouhou trať. I já jsem kdysi podlehl vidině komfortního řízení akvária pomocí MCU s dotykovým LCD displejem 320×240 bodů. Naštěstí jsem od toho upustil a tak se již mohu kochat pohledem na funkční akvárium.
akvarujní rybičky
4. Akvárium řízené počítačem:
Výhody:
- Cenově přijatelné, PC stačí z bazaru
- Vysoký komfort řízení a vizualizace
- Při poruše PC stačí nahrát program do jiného
Nevýhody:
- Zabere mooooooc místa
- Spotřebovává hodně el. proudu (přes noc i víc než akvárium)
- Spolehlivost běžného PC není zrovna velká
- Hlučnost ventilátorů v PC
Možná se to někomu zdá trošku (hodně) ujeté, ale není to tak špatný nápad. Princip je vlastně podobný jako řízení mikroprocesorem. Procesor se také většinou použije jako rozhraní mezi PC a řízenými prvky. PC pak jenom do procesoru posílá data zapni/vypni a on posílá zpět zapnuto/vypnuto. Procesor tak nevykonává žádné složité operace a veškeré řízení přebírá PC. V PC je možné napsat velice přehledný a graficky pěkný program, programovacích jazyků je opravdu mnoho.
akvárium

V kategorii: technika | Žádný komentář